Autodráha vlastníma rukama
Kromě kupovaných autodrah existuje i možnost postavit si vlastní dráhu. Její nevýhoda je v tom, že je pevná, nedá se měnit a je stabilní, takže se téměř nedá rozebrat, výhodou ale je, že si můžete postavit dráhu přesně podle vlastních představ. To bych jednou také rád, ale moje řemeslné možnosti na to určitě nestačí, takže si o tom mohu nechat jenom zdát.
Jak se taková dráha staví ?
Základem je plán dráhy. Ten pak v měřítku 1:1 přeneseme na materiál, ze kterého bude dráha vytvořená. Běžně se používají různé druhy dřevotřískových desek, ale je možno použít i plastové desky.
Na materiál si překreslíme tvar silnice. Pomocí horní frézy v jejím středu vytvoříme odpovídající drážku pro vodítko. /To se lehce řekne, ale realizace bude poněkud složitější. /
Když máme drážku, panely dráhy připevníme na panel terénu.
Další fází je natření dráhy. Zde se doporučuje nátěr lehce drsným materiálem, aby dráha neklouzala. Důležité je natřít vodící drážku nějakým vytvrzujícím nátěrem.
Když toto máme hotovo, pustíme se do tvorby okolní krajiny. Zde se meze nekladou, záleží na našem vkusu a bohužel i umu.
Když dokončíme terén, čeká nás poslední, nejdůležitější část práce a to položení sběrných kolejí. Existuje několik možností, tou nejjednoduší je lepení samolepící kovové /většinou měděné/ pásky.
A tím je model hotov. Stačí doplnit keře, stromy, domy atd. Vypadá to jednoduše, ale já bych to dohromady nedal ani za pytel koledy.
Jak to vypadá v praxi ukazují následující obrázky.
Všimněte si její zajímavosti. Autor chtěl mít místo klasických dvou tři dráhy, v zatáčkách je upravil tak, aby se celková šíře zúžila, takže se auta nemohou předjíždět, navíc oblouky jednotlivých drah nejsou stejné.






















Jak se taková dráha staví ?
Základem je plán dráhy. Ten pak v měřítku 1:1 přeneseme na materiál, ze kterého bude dráha vytvořená. Běžně se používají různé druhy dřevotřískových desek, ale je možno použít i plastové desky.
Na materiál si překreslíme tvar silnice. Pomocí horní frézy v jejím středu vytvoříme odpovídající drážku pro vodítko. /To se lehce řekne, ale realizace bude poněkud složitější. /
Když máme drážku, panely dráhy připevníme na panel terénu.
Další fází je natření dráhy. Zde se doporučuje nátěr lehce drsným materiálem, aby dráha neklouzala. Důležité je natřít vodící drážku nějakým vytvrzujícím nátěrem.
Když toto máme hotovo, pustíme se do tvorby okolní krajiny. Zde se meze nekladou, záleží na našem vkusu a bohužel i umu.
Když dokončíme terén, čeká nás poslední, nejdůležitější část práce a to položení sběrných kolejí. Existuje několik možností, tou nejjednoduší je lepení samolepící kovové /většinou měděné/ pásky.
A tím je model hotov. Stačí doplnit keře, stromy, domy atd. Vypadá to jednoduše, ale já bych to dohromady nedal ani za pytel koledy.
Jak to vypadá v praxi ukazují následující obrázky.
Všimněte si její zajímavosti. Autor chtěl mít místo klasických dvou tři dráhy, v zatáčkách je upravil tak, aby se celková šíře zúžila, takže se auta nemohou předjíždět, navíc oblouky jednotlivých drah nejsou stejné.






















. Jako kluk sem si stim taky hrál možná to mám ještě doma 