Wass - tak tenhle problém by za tebe samo sebou zrcadlo nevyřešilo. Za vzniklé problémy může automatický program ve foťáku, který neví co děláš. Tady je pár objasnění:
jinak světlý světlo - to je jen otázka měření expozice. Přidej nebo uber EV, dle potřeby. V automatickém režimu to nemusí jít, v manuálním to naopak musí jít
. Nicméně pokud má foťák režimy jako je P, AV a TV, tak tam to taky půjde. Pokud to uháníš na plný automat, tak ten funguje tak, že dává expozici do udržitelných časů. Poté vyskakuje blesk, a ten když zakážeš, tak jsou fotky podexponované.
jiné barvy - každé světlo má jinou barevnou teplotu. Ta se uvádí v Kelvinech. Dneska už i při koupi nového osvětlení si mužeš vybrat teplotu světel. Pokud se jedná o běžnou lampičku, tak ty mohou mít teplotu někde kolem 3000K. A to musíš změnit, nevím jaký máš kompakt, tak zda-li ti tam půjde určit přímo teplota. Ale pokud ne, tak 100% bude mít nějaké předvolené režimy osvětlení. Nejčastěji to bude asi označováno jako žárovka. Poté by jsi měl dostat věrnější barvy.
rozdílné expozice - to je věčný problém. Lidské oko a snímače (CMOS, CCD) rozdílně vnímají. Když fotíš, musíš měřit expozici vzhledem k něčemu. Třeba k popředí, ale mužeš mít přepal v pozadí. Tenhle problém je například když touhle roční dobou fotíš v 10 ráno nějaký objekt proti slunci. Také ti na pozadí vznikne nehorázný přepal. Nebo tmavou místnost s okny, apod... Takže, tady není problém ve foťáku, ale ve světle. Potřebuješ dobře nasvítit, takže rozptyl světlo, a nejlépe i změkči (dostaneš mnohem lepší stíny). Nech ho dopadat na focený objekt z větší dálky, a nejlépe odrazem, nebo ho změkčit třeba o látku. A pak hlavně aby stejné množství světla dopadalo na objekt v popředí i v pozadí.
Ještě k tomuhle problému. Existuje postrocessingová technologie zvaná HDRi, která tenhle problém řeší. Ale spíše se využívá na extrémnější zásahy do fotografií. Jde o to, že máš 3 fotky. Jedna normální, jedna podexponovaná a další přeexponovaná. Následovně se složí všechny dohromady, a stíny se vezmou z přeexponované fotky, a přepaly z podexponované. Výsledkem je fotka s rovnoměrným osvětlením. Vzniklo to hlavně kvůli oblasti 3D grafiky, ale uplatňuje se to i tady. Dá se to dělat nepatrně, ale je to spíše populárnější v té rapidnější formě. Vhodné hlavně u krajin, ale viděl jsem to už i na obálce časopisu s fotkou herce Di Capria (to mi přijde už jako poslední hřebík do rakve...). Musíš tedy vyfotit 3 fotky, nebo se to dá získat z rawu. Ale proč to píšu. Poslední těla DSLR disponují funkcemi (například Olympus E-30), které při převodu dat ze snímače do JPEGu tenhle postprocess automaticky aplikují. Takže vlastně jakoby fotí s lehčím HDR. Je to nepatrné, ale už to existuje. Ale osobně bych nedoporučoval to moc používat. Asi jsem moc zastaralej
pete - h, díky. Ona kdyby ta fotka byla ve stejné úrovni, tak by to bylo značně na té hloubce poznat.
. Ostření je vždy plošné (jinak to fyzicky ani nejde), a například ty programy kompaktů, ale i to DSLR (všechny body aktivní) když volí 2 objekty, tak se ostřící vzdálenost jen kompenzací mezi dvěmy objekty. V případě zvětšení DOF pak program muže víc nutit přiškrtit díru.
Barvy jsou úplně jinak světlý a sytý, buď je jedna část tmavá a druhá normální nebo je jedna část normální a druhá světlá atd. Chtěl bych něco, s čim bych mohl fotit tak, aby to vypadalo tak, jak to ve skutečnosti vypadá a to s tim mym prostě doma nejde a to fotim ma ministativu vždy na timer, aby se foťák vůbec nehejbal.
